Největší kulturní a společenská akce konaná v našem městě nenechala v klidu ani náš klub. Proto jsme několik týdnů před Poutí začali připravovat něco, co „Tejno“ ještě nevidělo. Náš záměr jsme zkonzultovali s MKZ a s podporou paní Císlerové se o našem záměru dozvěděli i orgány města a ty nebyly proti.

Do karet nám hrála poprvé postavená druhá scéna v sadech Petra Bezruče u ZUŠ, kde byl připraven program pro děti. My jsme se připojili a v prostoru u lávky u kina připravili venkovní florbalové hřiště. Zapůjčili jsme si venkovní multifunkční sportovní povrch a postavili hřiště 6×3 a půl metru, připravili branky, florbalky a míčky. Dále vzali branku s brankářskou plachtu a jediná střelnice, kde se neplatilo, byla na světě. Po oba víkendové dny od desíti do šesti si mohli děti vyzkoušet, co to vlastně florbal je, jak to vypadá a jak je to snadné.

Během obou dnů jsme přivítali určitě 200 dětí od dvou let. Na hřišti se představili nejen místní, ale i děti, které byli na pouti u babičky nebo tety či strejdy. Nejvzdálenější byli asi z Karviné…

Děti si vyzkoušely střelu na branku nebo si mohli zahrát proti kamarádům. Odměnou pro nás byl úsměv na jejich tváři a poděkování rodičů a prarodičů, že takovou atrakci na pouti nikde nikdy neviděli. Odměnou pro děti bylo něco malého na zub a samolepka s logem našeho klubu na lednici.

Řadu dětí, které se u nás zastavili, florbal zaujal a doufáme, že se k nám po prázdninách přidají. Už teď plánujeme tréninky a další akce. K úspěchu pomohla i účast našich holek a kluků, kteří se dětičkám věnovali a hráli si s nimi.

Chceme poděkovat městu Horšovský Týn a MKZ pod vedením paní Císlerové za podporu při organizování této akce. Děkujeme!

po Liberecké NISE vyráží i další naše týmy poměřit své síly se soupeři. Holky v kategorii G15 a elévové jako U11 budou na 8 venkovních hřištích bojovat o co nejlepší umístění.

Pro holky to bude křest ohněm, čeká je 6 zápasů ve skupině. Pokud postoupí do play-off bude je čekat boj o medaile….holky mají finále v 17:45 a dříve domů prostě nejedeme!!

Elévové se utkají také se 6 soupeři ve skupině. Postup do play-off je potom účastí mezi 8 nejlepšími týmy… a pokud se do 17:00 nedozvíte výsledek, tak jsme ve finále 🙂

Držte palce a výsledky sledujte na www.openaircup.cz v sekci Rozpis a výsledky

Konec sezóny zavál tým elévů 15.4. do Rokycan. Čekalo nás 5 zápasů a do souboje vyrazila sestava Eliáš Kocáb hájící branku, před ním v obraně Martina Nedvědová, Robin Kaiser, Lukáš Pivoňka, Robin Havlík a rozehrávku soupeře napadala Bety Havlíková a Sam Mundil. První zápas v 8 ráno proti Rokycanům nám nevyšel až tak moc co se skóre týká, ale herně to bylo lepší. Obstřelovali jsme branku soupeře a pokaždé chybělo pouze několik centimetrů. Druhý zápas proti tradičnímu soupeři Klatov vypadal dost podobně. Herně vyrovnané, ale zase to prostě nespadlo. Třetí zápas byl proti nejsilnějšímu soupeři – týmu Karlových Varů. Ubránili jsme jejich nejsilnější zbraň, vytočení se zpoza branky. Další zápas proti Slávii Plzeň skončil plichtou. Vyrovnaný zápas plný akcí na obou stranách. Poslední zápas  sezóny proti Horažďovickým holkám skončil vítezstvím a 0 na našem kontě.

Dnes jsme si jeli den hlavně užít, užít si to, že vlastně tato parta kluků a holek naposledy hrála v této sestavě soutěžní zápas. Užít si florbalu, hrát si….

A co nás čeká? Do konce dubna si dáme od Florbalu pauzu a tréninky budou plné her a zábavy, pohybovky, opičí dráhy, soutěže. A potom se naplno vrhneme do trénování na letní turnaj, kam pojedeme – Dobruška Open Air, kde jeden zlepšit naše loňské umístění…

A děkujeme za podporu rodičů, bez kterých by to nešlo!!!!

Komentář k letošnímu GO-GO Cupu, nejslavnějšímu a největšímu turnaji v blízkém i vzdáleném okolí pro nás dnes napsali slečny hájící barvy našeho klubu Tereza Janusová a Kačka Vartová. Děkujeme jim za pomoc při organizaci.

Ranní vstávání bylo velice náročné, musely jsme vstávat v půl sedmé s tím, že jsme obě zaspaly. Před osmou jsme dorazily k hale. Poté jsme se šly dívat na balkon a Robert nás zaměstnal na časomíře. Míša nás naučila, jak s časomírou pracovat a jak zapisovat góly a asistence. Zápasy byly většinou vyrovnané a většinou končily remízou 3:3. Bylo opravdu zajímavé sledovat tyto zápasy a bylo fajn si vyzkoušet časomíru a zapisování. Ze začátku nám to moc nešlo, ale po dvou zápasech jsme se do toho už dostaly. Naše pocity ze zápasů jsou kladné. Moc nás bavilo pozorovat hru starších a zkušenějších hráčů, než jsme my. Bylo to velmi napínavé až do poslední minutky. Samozřejmě to všem hráčům moc šlo a byly velmi šikovní. Od samého začátku jsme doufaly že tým GO-GO zvítězí. Ale nebudeme lhát moc jsme nevěřily, že by mohlo zvítězit nebo se dostat do semifinále. Nakonec je opak pravdou. Samozřejmě nechtěly jsme nikoho podcenit, takže jsme fandily na plno. Chceme podotknout, že by podle nás neměli dávat hráčům před zápasem a během zápasu pivo, ale jen čistou vodu! Protože známe případ, kdy hráč měl mnoho příležitostí, ale protože viděl míček dvojmo tak se ani netrefil. Děkujeme! Přijde nám, že jsme oproti starším hráčům o dost více běhavý. A měly jsme možnost vidět spoustu hezkých kombinací a gólů. Měly jsme krásnou příležitost zkusit si něco nového a ze zápasu pochytit nové dovednosti od starších. Chtěly by jsme poděkovat za tuto krásnou příležitost a určitě budeme rády za více takových příležitostí. Děkujeme!

A také mnohaletý hlavní strůjce a organizátor tohoto turnaje Jarin „Čapář“ Juna

Včera proběhl v Tejnské hale po delší pauze tradiční Go – Go cup. Letos kvůli menší účasti týmů (7 týmů) se hrál v trochu pozměněném systému, a to jest každý s každým s tím, že čtyři nejlépe umístěné týmy si zahrají křížem semifinále.

Na třetím místě se umístil tým Přátelé Pepovi pleše (složený z výběru slávistických juniorů), který nestačil v semifinále na tým Cukr a bič. Po vyrovnané bitvě po nájezdech ale porazil 3:2 Tým Teleport složen z domažlické juniorky.

Do finále se probojoval domácí tým Go-Ga namíchaný ze staré gardy a ze stále aktivně na vyšší úrovni hrajících odchovanců Tejnského florbalu, který v semifinále jasně přehrál Tým Teleport 6:0 a ve finále si poradil s týmem Cukr a bič 3:1 složený z mladších odchovanců pořádajícího domácího klubu.

Nejproduktivnějším hráčem turnaje se stal s bilancí 9+8 Vojtěch Kuneš z vítězného týmu.

Nejužitečnějším hráčem turnaje byl zvolen Josef Tomášek rovněž z vítězného týmu.

Turnaj až na určitý časový skluz proběhl bez problémů a v přátelskému duchu. Budeme doufat že se opět za rok sejdeme.

Bohužel nemáme ani jednu fotku, protože všichni se věnovali florbalu na plné pecky!!! Tak jen výsledky 🙂

Komentář k víkendovému turnaji elévů v Klatovech (26.3.2023) jsem odkládal, protože jsem si chtěl rozmyslet co napíšu a nepsat v emocích. Ale nic se nezměnilo. Musím šestici statečných pochválit za perfektní výkon. Jelo šest hráčů, žádný brankář. A tak do branky musela naše nejmladší – Bety Havlíkovou. A úkoly ve hře se museli rozdělit úplně jinak, než jsme byli zvyklí hrát doposud.

První zápas proti Klatovům jsme zkoušeli nechat jednoho běhavého klučinu – Robina Havlíka, Sama Mundila a Davida Vlasáka. Vzadu to jistila obraná dvojice Robin Kaiser a Martina Nedvědová – ti zase naopak moc běhat neměli a trávili na hřišti delší dobu. Hráli jsme s jedním vepředu a dvěma obránci. Cílem bylo rozbíjet rozehrávku soupeře a nenechat ho založit útok a nepustit střelu na brankářku. Soupeř nás sice překvapil gólem asi za 20 sekund hry. Ale to nás nakoplo. Nakonec velmi pohledný zápas plný bojovnosti, našich střel a kombinací jsme dotáhli do vítězného konce – 7:5 pro nás. Přiznejme, že soupeř vystřelil na branku tak 10, ale Bety se zlepšovala a přestávala se bát.

Druhý zápas byl  proti Plzeňským Gorilám. Soupeř je velmi ambiciózní a už u malých dětí tlačí na výsledek. Prohra 5:1 byla asi odpovídající hře, protože soupeř měl děti o hlavu větší a brankář ani náhodou nevypadal na eléva. Snažili jsme se držet krok a bojovat…nešlo to.

Třetí zápas byl nejsnazší, protože horažďovické holky jsou pořád nováčky a mají mnoho práce před sebou. Při tomto zápase jsme si vyzkoušeli kombinaci, střeli z druhé vlny (z obrany) – prostě to, co trénujeme.

Před posledním zápasem s týmem Rokycan jsme čekali bouřlivou atmosféru. Soupeřovi rodiče fandí někdy až moc a těžko se nám s dětmi na hřišti komunikuje. Byl to náš nejlepší zápas – nasazení, bojovnost, obětavost. V tomto zápase dostala i naše obrana povolení běhat a bylo to hned znát. Doposud asi náš nejlepší zápas. Hlavně v druhé polovině jsme k soupeře k ničemu nepustili a dotáhli jsme soupeřovo vedení.

A hodnocení? Po jednom nebude. Bode jenom jedna 1 a to pro všechny!!

V sobotu jsme v hale Jiskry Domažlice pořádali domácí turnaj 3. koše.

Tentokrát jsme odehráli pouze 2 zápasy, protože tým Fbc Plzeň se s blíže nespecifikovaných důvodů dopředu omluvil a jeho zápasy byly kontumovány.

V prvním zápase jsme změřili síly s Jiskrou Domažlice, která se pravidelně pohybuje ve druhém koši. Z tohoto měření jsme nevyšli vůbec dobře a soupeři podlehli jednoznačně 1:9. V tomto zápase jsme byli oproti soupeři všude pozdě. Soupeř nás předčil fyzicky, individuální šikovností i herním projevem a ukázal, že pokud se výrazně nezlepšíme hlavně v kondici a individuálních dovednostech (práce s florbalkou, střelba, rychlost rozhodování na hřišti) bude pro nás 3. koš maximem.

Ve druhém zápase s Plzeňskými Gorilami to bylo při výhře 4:2 výsledkově radostnější. Bohužel nutno dodat, že zápas kvalitativně spadal spíše do 4. koše. Soupeř byl skoro celý zápas překvapivě pasivní a nám trvalo než jsme dokázali kluky probudit k větší aktivitě díky které jsme nakonec otočili skóre i zápas. Závěrem nutno poděkovat hlavně Petru Fekiacovi a Pavlu Táborskému za vzornou službu na časomíře a všem rodičům za podporu během zápasu.