- Zpátky do lavic?? A na florbal!!! - 2. 9. 2024
- Anenská pouť 2024 - 1. 8. 2024
- Annenská Pouť 2024 - 15. 7. 2024
První vystoupení elévů v sezóně nás zavedlo na nově položenou podlahu haly plzeňské Slavie VŠ, kde nás čekaly 4 zápasy. Proti původně plánovaným 6 dětem do hry a dvěma gólmanům jsme si museli po omluvenkách vystačit s pětkou statečných do pole a jedním gólmanem.
První zápas na povrchu, se kterým se naši svěřenci nikdy nesetkali, byl náročný zejména pro gólmana. Přesuny a pohyb na podlaze, která vás nechce pustit je náročná. Herně to nebylo až tak špatné, kluci a holky se snažili a předváděli to, co trénujeme. Jednoduchou hru se snahou co nejvíce střílet. Bohužel slabinou v tomto utkání byl pohyb. A to nejen každého hráče ale i celé party. Někdy to bylo trochu chaotické, ale to se naučíme. Proto jsme na hřišti vyrobili řadu individuálních chyb, které dokázal soupeř potrestat. Také rozhodování rozhodčího, pro kterého to byla první zkušenost, nebylo úplně bezchybné a některá rozhodnutí se našim dětem nelíbili. Proto skóre na ukazateli našeho soupeře Gorily Plzeň černí bylo možná až moc kruté.
Druhý zápas nás poslal proti pořadatelskému týmu Slavie, vyvíjel se ale úplně jinak. Celou dobu jsme se se soupeřem přetahovali o výsledek a chvílemi jsme soupeře uzamknuli u jeho branky a ostřelovali. Chyběla nám jenom jedna přihrávka na volného hráče, který by zasadil finální úder. Herně to již bylo lepší, a i brankář si zvykal na gumovou podlahu. Zápasu by slušela remíza, ale konečný výsledek o jednu branku ve prospěch soupeře byl pro nás také úspěch a hlavně ukázal, že se dá se soupeři hrát.
Třetí zápas poslal proti nám druhý tým plzeňských Goril. Zápas byl fyzicky docela náročný. Pro nováčky byl pohyb po boku rychlých soupeřů oříškem. Zapomínali se a ztráceli a nechávali soupeři mnoho místa. Když už jsme ale zaútočili a povedlo se nám soupeře zatlačit, byl na místě brankář soupeře a nebo chyběla střele přesnost.
Poslední zápas nás čekal proti asi nejsilnějšímu soupeři, týmu Karlových Var, ihned po přechozím náročném souboji. Soupeř měl celou řadu šikovných kluků, kteří více než polovinu gólů dali zpoza brány rychlím vytočením a překvapením gólmana. I když to vůbec nevypadalo, byl tento zápas asi ten nejlepší z celého dne. Vytočením nám dal soupeř pouze dva góly. My jsme se snažili hrát domluvenou taktiku. Šetřit síly. Po získání míčku ho chvilku udržet a potom vyhodit na soupeřovo branku. Brankář se prostě prostřelit nedal. Menší branka a opravdu velký brankář zatarasili cestu míčku pro všechny soupeře. V polovině zápasu nás ale postihla trošku smůla – Robina Kaisera bolely nohy a v jeho očích se objevila i slzička, tak jsme ho nechali sedět. Po chvilce nám odpadl i Lukáš Pivoňka – už nebylo kde brát. Celou polovinu zápasu tedy dohrávala statečná trojice Martina Nedvědová, Robin a Bety Havlíků. Záda jim mnoha perfektními zákroky kryl a pohodu dodával Eliáš Kocáb.
A rozhodli jsme se, že letos budeme děti známkovat jako ve škole. A protože je pouze začátek roku, tak jim dáme 😊
A jinak…dneska na tréninku to vypadalo takhle 😊
(sice jiná sestava, ale utahaný jsou stejně)